
Dvůr Čertousy má bohatou historii sahající až do středověku. První písemná zmínka pochází z roku 1322 a od té doby dvůr prošel staletími slávy, válek i obnovy, aby se dnes proměnil v moderní hotel a restauraci s jedinečnou atmosférou historických prostor.
První zmínka o čertouském poplužním dvoře pochází z roku 1322, kdy jej vlastnil zámožný pražský měšťan Seiboth z Benešova.
V roce 1357 koupil dvůr od jeho syna Henslina pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic pro Karlovu univerzitu.
V roce 1366 byl dvůr císařem Karlem IV. převeden na nově založenou Karlovu kolej, což je uvedeno i v její zakládací listině. V 15. století, během husitských válek, mistři Karlovy koleje vlastnictví čertouského dvora ztratili, ale v roce 1471 dvůr opět odkoupili od Jaroše z Trčous (Čertous) a toto vlastnictví bylo se svolením krále Jiřího zapsáno do zemských desk.


Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vlastnil dvůr krátce Jan Savojský, generální vikář řádu milosrdných bratří. V roce 1639, za třicetileté války, byl dvůr vypálen Švédy a poté, v rámci rekatolizace, jej krátce vlastnili jezuité.
V 18. století byl dvůr přestavěn mistry Karlovy koleje pod vedením stavitele Kaňky.
Za vlády císařovny Marie Terezie obdržel dvůr pro svou velikost popisné číslo 1. Statek byl převeden pod správu michelských fundačních statků, v roce 1787 byla zrušena robota a statek byl rozdělen rovným dílem mezi 8 familiantů; tyto díly byly později dále děleny a slučovány.
V 19. století přešly tyto rozdělené části dvora do vlastnictví několika pražských měšťanů a teprve v roce 1879 začal František Viktor Veselý jednotlivé části původního dvora skupovat.
Podle dekretu zemského výboru Království českého ze dne 28. dubna 1900 byl potvrzen původní stav statku z roku 1357, který je zaznamenán v zemských deskách.
V roce 1906 koupil deskový statek Jaroslav Stára z Radonic, který zde hospodařil, později se synem Jaroslavem až do roku 1948. V tomto období byly postaveny nové hospodářské budovy a původní budovy přestavěny.
Po znárodnění komunistickým režimem v roce 1948 zde až do roku 1993 hospodařil státní statek. V této době bylo zcela odstraněno 7 původních hospodářských budov, všechny studny byly zasypány a státní statek uvažoval o úplné demolici zbytku statku a stavbě vepřína, čemuž nakonec po roce 1989 zabránil další vývoj.







První písemná zmínka o čertouském poplužním dvoře (Seiboth z Benešova).
Arcibiskup Arnošt z Pardubic kupuje dvůr pro Karlovu univerzitu.
Karel IV. převádí dvůr na Karlovu kolej (zmíněno v zakládací listině).
Mistři Karlovy koleje znovu získávají dvůr od Jaroše z Trčous.
Po bitvě na Bílé hoře přechází dvůr ke Janu Savojskému.
Dvůr je vypálen Švédy během třicetileté války.
Zrušení roboty a rozdělení statku mezi 8 familiantů.
František Viktor Veselý začíná skupovat rozdělené části dvora.
Jaroslav Stára z Radonic kupuje deskový statek.
Statek je znárodněn komunistickým režimem.
Konec hospodaření státního statku, počátek obnovy areálu.